S lehkostí

18. září 2016 v 14:00 | Blondie |  Střípky duše
Mám trochu hloupatou tendenci se do všeho hnát. Když něco chci, jdu po tom tak dlouho, dokud to není moje. Miluju rychlost, spád a asi i nebezpečí. Miluju dokazovat, že zvládnu cokoliv, že cokoliv dostanu. Nepovažuju to za špatnou vlastnost, ale často v tom honu za tím, co zrovna nutně potřebuju zapomínám na něco strašně důležitýho. Zapomínám, že to nejlepší na získávání toho, co čem toužíme, je ta lehkost, s níž to ve skutečnosti jde. A zapomínám, že u toho musím být neskutečně šťastná.
Bez vášně, radosti a přesvědčení, že to skutečně chceme, nemůžeme dosáhnout vůbec ničeho. Nerozumím tomu, proč si tolik lidí pořád myslí, že svého snu dosáhnou stěžováním si, nervozitou a nekončící hysterií. Když něco chceš, tím spíš když chceš něco hrozně velkýho, kvůli čemu nebudeš nějakou dobu jíst, spát a dělat další oblíbený věci, musíš to strašně milovat a musíš se naučit si ten proces užívat.
Určitě jsi jsem přišel/přišla z nějakýho důvodu a teď čteš tenhle článek s větším či menším nepochopením toho magora, co ti chce vykouzlit úsměv na rtech. Věřím, že máš sen. Určitě ne jen jeden, ale možná je něco, co chceš strašně moc, chceš to úplně nejvíc. Zavři oči a představ si jeho dosažení, jako svou minulost, jako něco, co už se stalo. Jak tě to změnilo? Jaký člověk po tom budeš?
Už jsem jednou psala o pexesu, o tom, že stejné patří k sobě. Pokud něco chceš, musíš být tím, kdo to může snadno mít, pro koho to není nemožné. Pravda totiž je, že nemožné není vůbec nic, pokud to nedovolíš. Je jedno, jak daleko jsi teď od toho co chceš, je jedno, jestli je ti patnáct nebo padesát, je jedno, kde začínáš. To jediné, na čem opravdu záleží, jsi ty, tvoje vůle, tvoje odvaha jít a vzít si to, po čem tak toužíš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama