Kluk na hraní

4. července 2016 v 18:34 | Blondie |  Básnění
Hračka, co potkala jsem v noci.
Dospělej, ale plně v mojí moci.
Pan učitel a máš tělo boha.
Lituju, seš jen jeden z mnoha.

Jsi mnou přímo posedlý,
uděláš co budu chtít,
a v mojí duši našedlý
strašně toužíš najít cít.

Jsem prý jenom malý děcko
a ty snad zatoužils mě zkrotit.
Nakonec však dáš mi všecko
pro nicotnej, prchavej pocit.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Victoria Victoria | Web | 10. července 2016 v 14:01 | Reagovat

Pěkná básnička, ale klidně by mohla být delší.
Přijde mi, že hodně píšeš o svých pocitech. Nejen v básničkách, ale i u drabble. A to se mi na tom hrozně líbí :-).

2 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 16. července 2017 v 11:11 | Reagovat

Fíha. To mi připomnělo Kaye.

"Copak bys rád?" škádlila ho. Ostatní studenti je napjatě sledovali.
"Tebe!" vyhrkl Kenny a natáhl se po ní, ale Kaye byla mrštnější a znovu odtančila z jeho dosahu. Rozesmála se.
"Tak si mě chyť," popíchla ho a naklonila škádlivě hlavu ke straně. Krev v žilách jí však vřela zuřivostí. Jak se ji vůbec opovážil přimět k tomu, že si připadala tak nemotorná? Jak to, že kvůli němu přemýšlela nad každým slovíčkem?!
Chňapl jí po ruce, ale stačila ucuknout a znovu se zatočila na betonové zídce.
"Kaye!" zachraptěl.
Přidřepla k němu a bojovně vysunula bradu. "Zbožňuješ mě, Kenny?"
"Jo!" vyhrkl horečnatě.
"Je to posedlost? Umřel bys, jen abys mě měl?"
"Jo!" Kennymu potemněly oči touhou a zuřivostí. Studenti ho z povzdáli posměšně sledovali a začali si šeptat.
I Kaye se rozesmála. Už jí na ničem nezáleželo.
"Pověz mi, co bys pro mě udělal?"
"Všechno!" vykřikl mladík. "Jen když mi dáš šanci. Řekni, co chceš."
Smích jí v hrdle odumřel. Stáhla z něj kouzlo, rozpustila jeho nitky v potu dlaní, jako když si člověk otře o zeď protivnou pavučinu.
"Už je to fuk," prohodila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama