Listopad 2015

Tak naposledy...

26. listopadu 2015 v 23:11 | Blondie |  Básnění
"Tak naposledy" v tichu šeptám
a prsty zajedu ti do vlasů.
Snad poprvé se na nic neptám
v tichém, nenuceném souhlasu.
Tvůj dech, tvý dlaně...
Pálíš a mrazíš zároveň.
Zmateně, však plánovaně
zas padám na tvou úroveň.

Zmatená

21. listopadu 2015 v 21:26 | Blondie |  Básnění
Svazuju si blonďatý lokny
a místo barev oblékám sako.
Na svěť dívám se velkými okny
a všechno zdá se mi být jenom jako.

Uzavřená, přesto nejdružnější v životě
a úsměvem jim sladký lži říkám.
Jen mžik, změnila jsem se v minutě.
Asi šťastná, přesto dál utíkám.

Dospělá nebo možná jen ztracená v sobě
zas čekám na zítra, na příští rok.
Zavřená jen v dalším, temnějším hrobě,
však ke štěstí učinila jsem krok.

V noci v autě

21. listopadu 2015 v 16:22 | Blondie |  Drabble
Řídila jsem auto. V mlze a dešti, navíc v noci a s jedním zásadním problémem, neumím řídit. Měla jsem strach, zůstala jsem tam sama. Pršelo. Auto se klouzalo na mokré silnici v úplné tmě. Vystrašená, srdce v krku. V cizím městě, hledajíc cestu domů. Špatná odbočka, příliš optimistická hudba. Bubnování deště na předním skle. Mlha, tma, dálnice. Příliš rychle! Zpomaluju a povídám si sama se sebou. Uklidni se holka. Kam jedeš? Kde se otočíš? Doma umřou strachy, měla ses ozvat. Dýchej a nebreč, prosím tě. Nějak se vrátíme. Velký město, těžká křižovatka. Prázdná. Dech se zpomaluje. Otočím to. Jedu domů.

Život studentův

6. listopadu 2015 v 23:06 | Blondie |  Drabble
Hrnky kafe, jeho hořká chuť v ústech a tuny papírů. Rozcuchaný vlasy, lehčí bolehlav, k tomu obrovský množství alkoholu. Taky bolavý oči, od růžových světel klubu. Ulepený boty, ani si nepamatuju, že mě někdo polil. Útržky z večera, kterej bych nezapomněla. Spousta cizinců, čecha aby jeden pohledal, masky, dobrá hudba, horko a cigaretový kouř. Pak cesta tramvají někomu na klíně. Kdo to sakra byl? Budík zvoní. Kde jsem? Vůně mé aviváže mě uklidňuje, stejně jako známá ruka kolem pasu. Slunce za oknem, neustávající řev budíku. Všechno za další hodinu spánku! Otvírám oči a přednášku mám za dvacet minut. Do hajzlu!