Ukradené

31. července 2015 v 13:24 | Blondie |  Střípky duše
Jeho modrý oči mi zůstaly v myšlenkách od dětství. Tehdy jsem ho však neznala. Po letech hledání se objevil... s úsměvem, co podlamuje kolena. Bylo to skvělý, pak to bolelo a brzo to bylo úžasný. Asi tak rok. Než přišla rudovlasá. Objevila se náhle a zdálo se, že nic nemění, ale byla nebezpečná. Ty rudý vlasy tak blízko modrým očím, jejichž majitel tvrdil, že patří ke mně. Pak už jen vztek, nenávist a touha po pomstě, kterým jsem dovolila zhyzdit svou kdysi něžnou duši.
To krásný bylo náhle kýčovitý, láska byla lež a vzpomínky měnily se rychleji než počasí. Ztratily se modrý oči a ztratila jsem se i já sama. Je pryč, všechno jistý, všechno samozřejmý je teď někde pohřbený. Tak padám a chytajíc se čehokoliv, co ničí mě ještě víc.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 31. července 2015 v 13:46 | Reagovat

Věta "Ty rudý vlasy tak blízko..." je trochu matoucí, protože z "že patří ke mně" není hned patrné, zda máš na mysli vlasy nebo oči, ač mi to došlo.
"Co ničí mě ještě víc" je slovosledem příliš blízko básni.
Když si pod textem představuji ten příběh, naprosto úžasně hýří barvami; díky popisu "modrý oči" a "rudý vlasy" a poezii, kterou jsi nenápadně vpletla do vět. Délka a výrazná slova (skvělý a úžasný / bolelo; vztek a nenávist / něžná duše; krásný bylo kýčovitý...) rovněž přidávají výslednému dojmu na intenzitě.
Vůbec si nemyslím, že bys neuměla psát. Zajímalo by mne, jak by vypadala povídka z tvého pera.
Překlep: kyčovitý -> kýčovitý.

2 Blondie Blondie | Web | 31. července 2015 v 14:19 | Reagovat

[1]: Děkuju (červená se), opravdu si toho vážím. Překlep jsem si už opravila :)

3 Karin Karin | Web | 31. července 2015 v 18:06 | Reagovat

Pozor na rudovlasé, pozor na modrooké, pozor na svět.

4 L. L. | Web | 31. července 2015 v 18:10 | Reagovat

'' a tak Ti říkám modroočko, ikdyž vím, že oči Tvé, vůbec nejsou modré '' :)

5 Victoria Victoria | Web | 31. července 2015 v 22:51 | Reagovat

Emoce jdou cítit z každého slova. Trochu smutné. Trochu zrazené. Zkrátka tak trochu ze života.

P.S. Podle mě umíš psát skvěle!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama